V České republice je naděje dožití 78 let. Prodlužování délky života je pozitivní zpráva, ale ne vše je ideální. Posledních 17 let je dožití v nemoci. Takže po dosažení 61 let se kvalita života výrazněji zhoršuje. V tomto ohledu tu máme srovnání se Švédskem, kde je naděje dožití 82 let. Přitom ve zdraví je až do 70 let. Průměrný Švéd má naději dožití ve zdraví výrazně delší než průměrný Čech. Z toho je patrné, že máme prostor pro zlepšení. Délku našeho života ovlivňuje několik faktorů, přitom ne všechny můžeme ovlivnit, a proto jsou pro nás důležitější ty, co ovlivnit můžeme. Mezi základní faktory, které můžeme ovlivnit je naše životospráva. Ta může délku života a jeho kvalitu ovlivnit více, než například dědičnost. Při srovnávání se Švédskem je spotřeba ovoce a zeleniny za rok na osobu v České republice přibližně o čtvrtinu nižší. Počet lidí trpících obezitou byl již v 90 letech v České republice více než dvojnásobný, oproti Švédsku.
Přitom od té doby nárůst obezity u nás neustále stoupá. V současné době podle státního zdravotního ústavu se 60% lidí v České republice pohybuje v nezdravých hodnotách nad 25 BMI – index tělesné hmotnosti. Přitom s obezitou je spojena celá řada života ohrožujících onemocnění. Z toho vyplývá, že případná výmluva na odlišný sociální systém a kvalitu služeb při porovnávání obou států neobstojí. Hlavní příčinou rozdílných hodnot v dožití bude životospráva. Nedostatek pohybu a nevhodné stravování a nadmíru stresu, lze označit za hlavního viníka rozdílu délky života a jeho kvality mezi Českou republikou a vyspělejšími zeměmi.
To naznačuje, že prakticky každý jednotlivec může sám za sebe výrazně zlepšit svůj zdravotní stav, délku dožití a jeho kvalitu úpravou životosprávy. Základem všeho je pohyb, dalo by se s lehkou nadsázkou napsat, že bez pohybu není život. Přitom nezbytnou podmínkou pohybu není propocené tričko, nebo podávání sportovních výkonů. Často stačí i pravidelná středně dlouhá procházka. Již ta má význam oproti celodennímu posedávání v křesle. V zásadě nejde o sportovní výkon, ale o rovnováhu mezi příjmem a výdejem kalorií. Tuto rovnováhu může docílit každý v jakémkoliv věku. Již pouhá úprava rovnováhy mezi příjmem a výdejem kalorií obvykle vede k pozitivní úpravě indexu tělesné hmotnosti a tím i zlepšení zdravotního stavu. To s kombinací lépe vyvážené stravy každého chrání před zvyšujícími se riziky onemocnění. Většina z nás svým vlastním rozhodnutím může přispět ke své lepší kvalitě života a dožití. Aniž by byl nucen se omezovat, stačí jenom chtít