Mobilní telefony se dnes staly prakticky nezbytnou součástí našich životů. Vlastní jej každý, a to včetně malých dětí. Zde se však můžeme ptát, zda je něco takového vhodné. Koneckonců je doporučováno, aby právě malé děti měly menší přístup k technologiím, který se bude zvyšovat, jak budou stárnout. I přesto je však rodiče vybavují mobilními telefony. Proč?
Jednoduchým důvodem je zde starost a strach. Takto si mohou kdykoliv ověřit, že je jejich potomek v pořádku. A to je pro ně důležité, neboť považují svět za mnohem nebezpečnější, než byl kdysi. Jistě, je to pravda pouze částečně, avšak to nebrání tomu, aby se raději tímto způsobem nepojistili. Navíc je to výhodné i pro dítě samotné, které může zavolat, pokud potřebuje pomoct nebo pokud se náhodou někde zdrží. Je tedy jasné, že se jedná o poměrně užitečnou věc.
Na druhou stranu je však také faktem, že proti tomu protestují například učitelé ve školách. Mnohdy se totiž stává, že žáci namísto poslouchání výuky koukají do mobilu, což samozřejmě žádný učitel nechce. Proto na některých školách musí dokonce děti při příchodu mobil odevzdat a dostanou jej až při odchodu. Ano, není to šťastné řešení, učitel by si měl umět zjednat pozornost sám. To se však často bohužel neděje.
Jak to tedy vyřešit? Samozřejmě je pochopitelné, proč rodiče chtějí, aby jejich děti byly neustále „na příjmu“. To však neznamená, že musí mít ten nejmodernější chytrý telefon. Zvláště u mladších dětí je to naopak kontraproduktivní. Mnohem lepší je koupit dítěti ten klasický základní tlačítkový. Ten je navíc i levný, takže se nestane nic tak hrozného, pokud jej dítě ztratí či rozbije.
Zároveň však musíme vědět, že tlak od spolužáků je rozhodně velký. Je dokonce možné, že bude, zvláště na druhém stupni, náš potomek šikanován, jelikož má starý mobil. To je sice problém, který by měla řešit především škola, v mnoha případech se tak neděje. Proto je nutné vzít při pořizování telefonu v úvahu i tento aspekt.