Je již pravidlem, že velká motorová vozidla, ať už se jedná o dodávku, nákladní vůz či autobus, mají obvykle nižší maximální povolenou rychlost. To je ostatně signalizováno také značkou omezení rychlosti s uvedením, kolik kilometrů za hodinu může daný vůz maximálně jet. To samozřejmě může mnohé řidiče osobních automobilů, kteří takováto omezení nemají, poněkud rozčilovat, zvláště pak například na dálnici. Je však dobré vědět, že toto opatření rozhodně není jen tak bezúčelné.
Ve skutečnosti existuje velmi dobrý důvod, proč tato vozidla nesmí jezdit tak rychle, jako normální osobní auto. A jelikož společným jmenovatelem všech těchto typů vozidel s omezenou rychlostí je velikost, je jasné, že tato s tím má co do činění. A je to také pravda, i když jen částečně.
Více než o výšku vozidla zde totiž jde o jeho váhu. Ta má totiž na jízdní vlastnosti auta mnohem větší vliv, než bychom si mohli myslet. Ve spojení s vysokými rychlostmi, kterými se jezdí například právě na dálnicích, by se pak jednalo bez nadsázky o recept na katastrofu.
Nejprve je potřeba si uvědomit, že čím rychleji jedeme, tím delší je naše brzdná dráha. Tuto korelaci zná bezesporu každý řidič. Ovšem stejná korelace platí i co se týče váhy, a tyto dvě se následně sčítají. V případě nákladních automobilů či autobusů by pak brzdná dráha při rychlostech přes 100 km/h byla tak dlouhá, že by to představovalo nebezpečí pro všechny zúčastněné.
Problémy ovšem nastávají také v zatáčkách. Čím těžší je vozidlo, a čím rychleji jede, tím hůře se v nich drží a tím větší oblouk musí udělat. Proto tyto typy aut musí jet tak pomalu, aby zatáčku zvládly vybrat, zvláště pak ty ostré a úzké, které se u nás poměrně hojně vyskytují.
Není tedy divu, že v zájmu bezpečnosti nás všech mají nákladní automobily a autobusy rychlostní omezení. A spíše než abychom na ně nadávali bychom měli být rádi, že nám od nich nehrozí tak velké nebezpečí.